Eurokód 3 nové generace - PRAHA

Na stavební fakultě ČVUT v Praze vystudoval obor Konstrukce a dopravní stavby, následně zde absolvoval i postgraduální studium. Dále pracoval jako projektant mostů (SUDOP PRAHA) a specialista na halové systémy (Lindab), poté působil na Tchajwanské pobočce VCE Vienna Consulting Engineers, kde navrhoval na nově budované rychlodráze mosty velkých rozpětí v extrémních podmínkách. Od roku 2003 je opět členem katedry ocelových a dřevěných konstrukcí v Praze, v roce 2013 obhájil habilitační práci zaměřenou na pokročilý návrh lešení.  V letech 2013-2015 se podílel na vybudování Univerzitního centra energeticky efektivních budov v Buštěhradu. Je členem TNK 92 Lešení, zastupuje Českou republiku v evropské normalizační komisi pro spřažené ocelobetonové konstrukce CEN/TC 250/SC4.

Je absolventem Fakulty stavební ČVUT v Praze, oboru Pozemní stavby a konstrukce a následně doktorského studia na Katedře ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Od roku 2004 působí jako projektant a vedoucí projektů ocelových konstrukcí ve firmě EXCON, a.s. a jako externí pedagog na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Je členem technické komise č.9 Evropské asociace ocelových konstrukcí (ECCS), zabývající se prováděním ocelových konstrukcí. Dále působí jako předseda technické normalizační komise č.35 – Ocelové konstrukce při ČAS a technické komise ČAOK. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT v oboru Mosty a inženýrské konstrukce.

Je profesorem na katedře ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze. Ve svém výzkumu se zabývá zejména stabilitou ocelových konstrukcí, za studena tvarovanými ocelovými profily a korozivzdornou ocelí v nosných konstrukcích. Je členem pracovní a referenční skupiny CENu pro normy EN 1993-1-4 a EN 1993-1-14, pracovní skupiny CEN EN 1993-1-3 a ECCS TC7 pro za studena tvarované ocelové profily.

Absolvoval vysokoškolské studium na ČVUT v Praze, Fakultě stavební, kde mu byl v roce 2000 udělen titul Ing. V letech 2000 až 2003 studoval doktorské studium na ČVUT v Praze, Fakultě stavební a v roce 2003 obhájil disertační práci na téma „Půdorysně zakřivené spřažené ocelobetonové mosty“. Habilitační práci na téma „Zatížení ocelových mostů od termické interakce s bezstykovou kolejí“ obhájil na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2014. Během své kariéry uchazeč absolvoval pracovní a studijní pobyty v zahraničí a krátkodobě pobýval na řadě universit v Evropě. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a příspěvků na mezinárodních a národních konferencích.

Prof. Ryjáček se 9 let výraznou měrou podílí na výuce Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí v oblasti ocelových mostů, vede bakalářské a diplomové práce. V minulosti vychoval řadu doktorandů a řadu školí i v současnosti. Byl řešitelem řady národních výzkumných projektů, kromě toho se podílí jako spoluřešitel na řešení dalších výzkumných projektů, národních a mezinárodních. Uchazeč je úspěšný v oblasti smluvního výzkumu, kde řešil a řeší řadu teoretických otázek významných projektů a realizace mostních konstrukcí. Působí jako člen řady národních a mezinárodních institucí a komisí, jako je IABSE, IABMAS, dále v ECCS předsedá Bridge committee v rámci TC Bridges constructions.

V oblasti normalizace působí v TC 250 -SC3 ve WG9 Evolution and Maintenance of EN 1993-1-9, dále pod TC250/SC3 v AHG Assessment and retrofitting of existing iron and steel structures. V oblasti zatížení pak působí v TC250/SC1 ve WG3 TG Dynamic Interface between Bridges and Rolling Stock.

Ve své činnosti se zejména zaměřuje na problematiku interakce most kolej, hodnocení existujících konstrukcí, metody jejich diagnostiku a sledování a zesilování.

Vystudoval Stavební inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde se i habilitoval a získal profesorský titul v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů. Studoval na Universitě v Lyngby a učil na UC Berkeley, Purdue University, Nagoya Institute of Technology a NTU Singapore. Vědeckou práci zaměřil na navrhování styčníků a požární odolnost konstrukcí. Od roku 2007 do 2021 vedl Katedru ocelových konstrukcí FSv ČVUT v Praze. Na fakultě založil a stará se o bakalářský, magisterský a doktorský obory zaměřené na požární bezpečnost staveb.

Prof. Wald připravil a předsedal evropskému networku COST TU Integrované požární inženýrství a reakce na požár IFER. Založil a řídí evropský magisterský studijní program Erasmus Mundus na výuku ocelových konstrukcí SUSCOS. Od roku 1992 pracuje v technických komisích Evropského sdružení výrobců ocelových konstrukcí ECCS, v komisi TC10 Styčníky, TC3 Požár a TC14 Navrhování konečnými prvky. Byl členem projektového týmu na přípravu druhé verze normy prEN1993-1-8 Styčníky.