Město a světlo 2023: Proběhl 2. ročník konference, letos s podtitulem Trendy a ekonomika ve venkovní

„Práce se světlem je vlastně „designování tmy“… I tento zajímavý postřeh zazněl na hybridní konferenci Město a světlo 2023. Nicméně inspirativních a podnětných příspěvků padlo bezpočet. Konference se stala komunikační platformou pro všechny, kteří se zajímají o světlo, vidění a osvětlování z pohledu vědeckého, hygienického, technického nebo architektonického. Prezenčně i online se jí zúčastnilo téměř 140 lidí. Během dne se v šesti panelových diskuzích vystřídalo 25 odborníků, jejichž tématické debaty erudovaně moderovala Michala Hergetová.

Pořadatelem akce byl Svaz podnikatelů ve stavebnictví, za který v úvodu promluvil Jiří Nouza. Poté dostala prostor Mgr. Dagmar Paličková, výkonná ředitelka vydavatelství Konstrukce Média, s.r.o., které bylo jedním z mediálních partnerů, a společnosti Sekurkon; právě tato společnost se i letos ujala organizace celé konference.

Zahájení konference bylo spojené se křtem prvního vydání obnoveného časopisu Světlo, který byl hlavním mediálním partnerem konference a který si vydavatelství Konstrukce Média před časem přibralo do svého portfolia a chce navázat na jeho silnou tradici. „Časopis vycházel dvacet let a doufám, že bude vycházet dalších dvacet,“ pronesla po křtu s úsměvem Dagmar Paličková. „Naše vize je, aby se Světlo stalo odborným a respektovaným titulem, který bude vzdělávat a inspirovat. Jsem vděčná, že jeho obnovení si u světlařské obce získalo tak velkou podporu a že nám odborníci pomohli s přípravou prvního čísla. A co časopisu přeju? Aby se stal takovým titulem, který bude mít sběratelský potenciál,“ dodala paní ředitelka.

Jak zpětně hodnotí Dagmar Paličková letošní ročník konference a v čem ji považuje za unikátní? „Unikátní byl podle mého celý formát konference: Jednak byla hybridní, to znamená, že probíhala v sále a zároveň ji mohli díky živému streamu odkudkoli sledovat další účastníci. Unikátnost konference vidím také v tom, že v rámci diskuzních panelů debatovali nejen vystupující, ale do diskuze se mohli prostřednictvím online dotazů zapojovat účastníci v sále a také ti, kteří dění sledovali prostřednictvím streamu.“

Podle Dagmar se rovněž podařilo naplnit ambice, které si konference stanovila, a to pozvat nejen světlaře, ale i provozovatele veřejného osvětlení. „Šlo nám o vytvoření diskuzního fóra mezi oběma stranami - aby světlaři měli možnost edukovat a inspirovat své potenciální klienty, tedy města a obce, jak na venkovní osvětlení. A to se, myslím, povedlo.“

O čem se mluvilo v jednotlivých diskuzních panelech? A kteří odborníci v nich vystoupili?

1. PANEL

Téma prvního panelu se točilo kolem otázek souvisejících s nočním osvětlením měst a obcí, a to hlavně z pohledu architektů a památkářů. Jak světlo ovlivňuje vjem veřejných prostranství a historických a společensky významných staveb? Jaký je význam tmy ve městě? I to byla témata, o nichž se mluvilo.

Blok Město a světlo otevřel Mgr. ing. arch. Petr Kurfürst, Ph.D. z Masarykovy univerzity, který v úvodním příspěvku Podstata světla a jeho vnímání mluvil o světle nejen jako o fenoménu lidstva, ale rozebral i jeho fyzikální podstatu a také to, jak vůbec lidské oko vnímá světlo.

Ing. arch. Ludvík Grym (P.A.W., Grym & Škrabal) představil realizaci projektu osvětlení města Znojmo. „Metodika osvětlení města je v podstatě stále stejná: Vyhledat jeho fenomény, podpořit je světlem a ty nežádoucí naopak potlačit,“ vysvětlil mimo jiné. „Práce se světlem je svým způsobem „designování tmy“, dodal.

Ing. Karel Zoch z plzeňského Magistrátu se věnoval problematice světla z pohledu památkáře: „Světlo má svůj význam nejen kvůli prezentaci památek, ale rovněž kvůli zdůraznění designu daného objektu.“

2. PANEL

Diskutující v druhém panelu se zaměřili na téma Světla ve městě. Věnovali se např. otázkám, zda je venkovní osvětlení zapotřebí a proč, nebo z čeho vycházejí požadavky na venkovní osvětlení.

Ing. Petr Žák ve své přednášce rozebral funkce a význam venkovního osvětlení, objekty, místa, oblasti, které si ve městě žádají trvalé či časově omezené osvětlení atd.

JUDr. Milan Fára z Ministerstva vnitra ČR zdůraznil význam venkovního osvětlení jako součásti komplexního přístupu k bezpečnosti a prevenci kriminality.

doc. Ing. Tomáš Novák, PhD. z České společnosti pro osvětlování, z.s. zdůraznil mimo jiné dominantní vliv venkovního osvětlení na bezpečnost osob i dopravy.

I další vystupující, Jiří Tesař z České společnosti pro osvětlování, z.s., se zabýval souvislostmi mezi osvětlením komunikací a bezpečností.

Prof. Ing. Dionýz Gašparovský, PhD. ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě ve svém příspěvku otevřel také téma barevného osvětlení, rušivého světla ve městě a jeho vlivu na faunu a flóru.

3. PANEL

Diskuze ve třetím panelu se točila kolem otázek, jak umělé světlo a jednotlivé typy venkovního osvětlení ovlivňují okolní prostředí. Jak se případně může projevovat rušivý efekt? Jaké jsou požadavky na omezení vlivu venkovního osvětlení na okolní prostředí?

Mezi vystupujícími odborníky byl i Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Brno, který svou přednášku pojal jako Světelné postřehy astronoma i politika a v jejím rámci připomněl i velký význam tmy pro nás i pro všechny živočichy na planetě.

Důležitost tmy v souvislosti s našimi cirkadiálními rytmy podtrhl i doc. Ing. Petr Baxant, Ph.D. z Vysokého učení technického v Brně.

Anna Pasková, M.A. z Ministerstva životního prostředí ČR mimo jiné zmínila, že z hlediska životního prostředí „svítíme moc“ a lepší by bylo „zhasnout“, ovšem s ohledem na ochranu obyvatel měst je to nereálné.

doc. Ing. Tomáše Nováka, Ph.D. z České společnosti pro osvětlování, z. s., se ale život ve městě bez venkovního osvětlení neobejde: „Například v zimním období se 35 % života odehrává pod umělým osvětlením.“

Ing. Vladislava Primas z EKOLA group, spol. s r.o. se věnovala procesu EIA, jak se posuzuje problematika světleného smogu a jaká je opora v legislativě: „V současné době opora v legislativě není, pouze je jen doporučení, který je vydáno MŽP. Novou normu aplikujeme, avšak není závazná.“ 

4. PANEL

Čtvrtý blok se zabýval aktuálním stavem právních předpisů a norem týkajících se venkovního osvětlení. Diskutující, mezi kterými byli Ing. Petr Žák, Ph.D., z ČVUT v Praze, JUDr. Petra Adámková, Ph.D., Anna Pasková, M.A. z Ministerstva životního prostředí ČR a Jiří Voráček ze společnosti Ostravské komunikace, a.s. se věnovali především tomu, jaké jsou požadavky na venkovní osvětlení v právních předpisech. A rozebírali rovněž, jaké jsou platné technické normy týkající se venkovního osvětlení a vlivu venkovního osvětlení na okolí.

Ing. Petr Žák z ČVUT Praha ve své přednášce představil novou normu na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Další vystupující, JUDr. Petra Adámková, Ph.D. se podrobně věnovala podobě nového stavebního zákona a jeho vlivu na povolování veřejného osvětlení.

5. PANEL

Obsahem pátého panelu byla diskuze nad novými trendy v oblasti koncepčního plánování a přístupu k venkovnímu osvětlení (Lighting Masterplan). Mezi diskutujícími byli prof. Ing. Dionýz Gašparovský, PhD., Jiří Švestka, z LAMBERGA, s.r.o., Radek Pechman z ILLUM, s.r.o., Ing. Rudolf Svoboda, Signify Commercial Czech Republic s.r.o., Ing. Petr Paseka, Schréder Czech Republic a. s. a Tomáš Jílek ze společnosti Technologie hlavního města Prahy, a.s.

Mluvilo se například o tom, jaké jsou parametry světelných diod v porovnání s tradičními světelnými zdroji a jaké jsou trendy ve vývoji světelných diod. Odborníci také rozebírali, jak nové světelné zdroje ovlivňují vývoj svítidel a optických systémů. A žhavým tématem byly i možnosti řízení venkovního osvětlení a jeho využití v systémech Smart City.
Jiří Švestka z LAMBERGA, s.r.o. zahájil panel přednáškou na téma: Pokročilé možnosti veřejného osvětlení v digitální éře.

Tomáš Jílek ze společnosti Technologie hlavního města Prahy, a.s., která mimo jiné zajišťuje provoz 140 000 stožárů veřejného osvětlení hovořil také o tom, že do roku 2030 chtějí vyměnit sodíkovou výbojku jako hlavní zdroj světla pro svítidla pražského osvětlení za stožáry s LED osvětlením.

6. PANEL

Šestý, závěrečný panel dal prostor diskuzím na téma dotace a financování venkovního osvětlení. V úvodu vystoupila Ing. Kateřina Danišová z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která představila aktuální dotační program - Národní plán obnovy - určený na rekonstrukci veřejného osvětlení v obcích a městech.

Zkušenosti a poznatky týkající se obnovy veřejného osvětlení z dotačních prostředků a s provozem veřejného osvětlení v období energetické krize pak sdíleli i další diskutující, mezi kterými byli JUDr. Milan Fára z Ministerstva obrany, Michal Polanecký ze společnosti Schréder Czech Republic a.s., Ing. Pavel Rouček, MBA., LL.M. ze společnosti Technické sítě Brno, a. s., Josef Smolík ze Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, z. s. a také Jiří Tesař z České společnosti pro osvětlování z. s. 

Autor článku: Klára Antošová