Kombinované stavby mají budoucnost. Potvrdil to první ročník odborné konference

Konference Kombinované stavby, která se konala 20. září 2022 v areálu PVA Letňany v rámci veletrhu ForArch, zcela splnila očekávání pořadatelů i vystupujících. Byla uspořádána v době, kdy se čím dál častěji hovoří o potřebě zavedení udržitelných principů do stavebnictví, o energetické i surovinové krizi. A právě na tato témata vznikla v rámci diskusních panelů debata – mezi zástupci architektů, projektantů, investorů, výrobců materiálů, finančníků i státní správy.

Závěr, který z přednáškových částí i z diskusních panelů konference Kombinované stavby vyplynul, je jasný: Kombinování materiálů v pozemním stavitelství, a to především dřeva s tradičním betonem či ocelí, může být často nejefektivnějším a nejvýhodnějším řešením.

„Mám radost, že záměr konference, ukázat nejrychlejší cestu k trvale udržitelnému stavebnictví pomocí spolupráce tradičních stavebních materiálů s novými kompozitními materiály na bázi dřeva, se podařil,“ hodnotí konferenci Kombinované stavby Stanislav Polák, ředitel Nadace dřevo pro život, která byla spolupořadatelem akce.

Podle Poláka, který se účastnil i panelových diskusí, z konference vzešel silný impuls pro vyšší využívání dřeva jako obnovitelné suroviny. „Využívání dřeva nejenže chrání nerostné bohatství naší planety, ale i účinně a dlouhodobě ukládá v sobě uhlík a tím významně pomáhá při snižování globálního oteplování,“ dodává Polák.

Také podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, jenž byl spolupořadatelem konference, jsou kombinované stavby jedna z cest k udržitelnému stavebnictví. „Konference předčila mé očekávání. Její síla byla v zastoupení mnoha různých úhlů pohledu na téma kombinovaných staveb. V příštím ročníku bych dal jen větší prostor zelenému financování, které s tématem úzce souvisí,“ řekl po konferenci Jiří Nouza.

Kombinované stavby jsou mezi námi staletí

V rámci tří přednáškových bloků padl nespočet příkladů konkrétních realizací velkých staveb ze světa, které právě se dřevem jako možným materiálem pracují. Ať už se jednalo o dřevostavby, nebo budovy, kde dřevo figuruje v kombinaci s betonem, ocelí, sklem a dalšími materiály. Co měly příklady zahraničních realizací společného, bylo vnímání dřeva jako tradičního materiálu, který umožňuje čistší a rychlejší výstavbu, rovněž méně náročnou na pracovní sílu.

Za architekty promluvili tři zástupci studia QARTA Architektura nebo Pavel Horák z ateliéru Prodesi/Domesi, který se navrhování dřevostaveb věnuje přes dvacet let. „Myslím, že současná doba vyššímu využívání dřeva jako stavebního materiálu přeje. Vidím to i u svých kolegů na různých odborných konferencích, jen za poslední týden jsem se setkal s desítkami projektů staveb s využitím dřeva,“ konstatoval Pavel Horák.

Přínosná byla i přednáška Martina Skalického ze společnosti Progresus Invest Holding, mezi jejíž akvizice patří RD Rýmařov, firma zabývající se dřevostavbami už padesát let. „Kombinované stavby na bázi dřeva tu s námi jsou desetiletí, spíše staletí. Nyní se vrací do hry i z důvodu společenského závazku vůči udržitelnosti, ekologii, přežití naší společnosti,“ řekl Skalický. „A nejen to. V aktuální situaci, kdy se řeší otázka nedostupného bydlení, jsou například modulární dřevostavby dobrou možností, jak stavět rychle a relativně dostupně,“ dodává.

To, že kombinované stavby jsou výzvou pro mezioborovou spolupráci, potvrdil i příspěvek Dalibora Gregora z České asociace ocelových konstrukcí. „Neříkám, že dřevo je řešením každé situace. Vždy je důležité uvědomovat si především smysl toho, co stavíme. Takže můžeme volit různé materiály například z důvodů fyzikálních vlastností nebo cenové dostupnosti nebo udržitelné výstavby. Právě v tomto případě je to určitě materiál, který je vhodné kombinovat s betonem či ocelí,“ řekl Gregor.

Zásadní téma: normy

Pokud jde o vícepodlažní bytové domy s dřevěnou konstrukcí, aktuální normy umožňují stavět do čtyř nadzemních podlaží do „požární výšky“ 12 metrů. Podobná norma platila původně i v dalších evropských zemích, během posledních desetiletí se ale v tomto směru hodně změnilo. Zatímco v Rakousku, Švýcarsku nebo Skandinávii se dnes staví běžně městské budovy o osmi patrech a rostou zde i výškové dřevostavby přesahující 80 metrů, v Česku jsou legislativní limity nekompromisní.

Právě těmto limitům byl věnován druhý panel Kombinovaných staveb. O možnosti tzv. inženýrského přístupu, kdy se projektant může vydat za hranici norem – s odkazem na výsledky výzkumu, promluvili Robert Prix ze společnosti Archaplan nebo Lukáš Krbec z A2 Timber. Slovo dostala i zástupkyně společnosti ČSOB Advisory Lada Krupičková, která promluvila o tzv. zeleném financování. Často zmiňované „zelené úvěry“, o nichž se hovoří v souvislosti s ESG certifikáty pro firmy, banky podle jejího vyjádření zatím neudělují, ale už teď při rozhodování o úvěrech na stavění zohledňují například nakládání s energiemi u plánovaných budov.

V rámci druhého panelu se strhla velmi emotivní diskuse kolem příspěvku Kateřiny Kosíkové z ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, která vysvětlovala, že normy jsou z jejího pohledu nepřekročitelné a jen těžko změnitelné. Právě na tento podnět přijala výzvu Jiřího Řezáka z QARTA Architektury, aby se k limitům vytvořila odborná skupina, jež by pomohla situaci na úrovni legislativy změnit. „Nemohu sice slíbit, že se budeme účastnit pravidelných setkání takovéto rady, jsme personálně silně poddimenzovaní, ale mohu být vstřícná při zpracování požárních posudků z vašeho podnětu,“ uzavřela Kosíková diskusní blok.

Politická podpora tu je

Závěrečné politické debaty se zúčastnili zástupci Ministerstva zemědělství – náměstek pro řízení lesního hospodářství Patrik Mlynář, Ministerstva pro místní rozvoj (někdejší náměstkyně Marcela Pavlová), Lesů ČR (Dalibor Šafařík) a Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

„Podpoříme dřevo jako obnovitelný materiál ve stavebnictví, minimálně u veřejných zakázek,“ přislíbil Patrik Mlynář, který je také předsedou Rady vlády pro dřevo. „Měli bychom dbát na to, aby dřevo vytěžené v českých lesích bylo využito ve větší míře než doposud. Cílem této rady je i uvolnění technických norem s akčním plánem, kdo bude zodpovědný a v jakých termínech,“ poslal důležitý vzkaz odborné veřejnosti Mlynář.

Diskuse je odstartovaná, příští ročník naplánovaný

„Vnímáme, že konference odstartovala plodnou a účelnou diskusi o potřebě urychlit proces povolování kombinovaných staveb. Všichni přednášející i diskutující v panelech byli velkým přínosem pro popularizaci tohoto tématu,“ zhodnotil konferenci Jiří Řezák z QARTA Architektury. Jako velmi důležité vnímá i nadále zejména to, že zástupci státní zprávy deklarovali ochotu posunout toto téma dál. „To je to, co nás nejvíce těší. Že to nebude jednoduchá cesta, víme, ale tato konference odstartovala diskusi v širším plénu,“ uzavírá Řezák.

Pozitivně se směrem k budoucnosti vyjádřila i Michaela Holcová za organizátorskou firmu Sekurkon. „Konference Kombinované stavby je za námi a já jsem moc ráda, že se první ročník této jedinečné akce povedl. Děkujeme partnerům za podporu a všem účastníkům, kteří o toto téma projevili zájem a byli s námi buď v kongresovém sále, nebo online. Myslím, že k tomuto tématu je ještě hodně co říct, takže si troufám tvrdit, že se všichni můžeme těšit na další ročník,“ sdělila Holcová.

Přejít na webové stránky konference

Autor článku: Mgr. Hynek Just